Na staré kupecké cestě z Jablunkova do Uher na Vitališově stojí kaple postavena v roce 1850 a zasvěcená svatému Antonínovi z Padovy. K této kapli se váže více pověstí. Jedna z nich hovoří o měšťance Paduchové, která byla evangelického vyznání. Vlastnila obraz sv. Antonína, který měla uschovaný ve skříni. Jednoho dne ji přišla služka oznámit, že obraz visí na stromě na Vitališově. Na příkaz Paduchové byl obraz ze stromu sejmut a znovu uložen do skříně. Po určité době se však obraz znovu objevil na stromě na tom samém místě. To už vedlo majitelku obrazu k zamyšlení a došla k závěru, že si svatý Antotnín přeje zůstat právě tam. Dala proto vystavět kapli s obrazem sv. Antonína nad oltářem.
Svatý Antonín je patronem kupců a obchodníků. A protože Jablunkované byli převážně obchodníci, vážili si svatého Antonína jako svého patrona. Druhá legenda hovoří o hrnčíři z Jablunkova, který měl jediného syna. A jak už to u rodičů bývá, také doufal, že syn převezme časem řemeslo a umožní svým rodičům pokojné stáří. Mladý hrnčíř však tíhl k myšlence putovat po světě, a tak jednoho časného rána vzal peníze a v dílně do hlíny napsal: „Odcházím do světa – buďte s Bohem.“ Dokud měl peníze, měl i přátele. Ale když musel hluboko sáhnout do kapsy, opustili ho i přátele, nemohl najít práci a sužoval hlad. S láskou a slzou v očích vzpomínal na své rodiče a rodný Jablunkov. Rozhodl se tedy vrátit domů. Po dlouhé a únavné cestě přišel na hranici Jablunkova. Posadil se na mez a s vděčností i touhou po odpuštění hleděl na rodné městečko pozlacené posledními paprsky zapadajícího slunce. Zaujat tuto krásou i myšlenkami na domov a rodiče, nevšiml si příchodu muže, ve kterém posléze poznal svého otce. Vzájemné objetí znamenalo z otcovy strany přijetí marnotratného syna, kterého přivítal s otevřenou náručí (odtud název Vitališov) Z vděčností a na památku této událostí nechal do roka mladý hrnčíř postavit památeční kapli svatého Antonína.
Místní pověstí rovněž vyprávějí o tom, že jablunkovští kupci museli často opouštět své rodné město, když putovali se svým zbožím do dalekých končin. Jejich ženy a matky je netrpělivě očekávaly a těšily se za jejich šťastný návrat a často jim přicházely vstříc na hranici města, kde je upřímně vítaly a těšily se z jejich návratu.
V období 1. republiky chodilo ke kapli procesí. V roce 1972 byla přičíněním rodiny Szotkowských provedena generální oprava kaple. Když byla rozebrána původní střecha kaple pokrytá eternitem, hledali opraváři nějaký vzkaz od lidí, kteří kapli postavili. Nic se však nenašlo. Střecha kaple byla oplechována a zároveň byly vyměněny vstupní dveře. V roce 1973 byla kaple omítnuta. V roce 2000 byl vymalován a opraven vnitřek kaple, aby její krása ještě více vynikla u příležitostí 150. výročí výstavby kaple, kdy se pod širým nebem na svátek svatého Antonína konala mše sv.
V dnešní době zdobí vnitřek kaple obraz sv. Antonína a sochy jeho a Panny Marie. Vlevo visí obraz svatého Josefa a vpravo obraz Panny Marie. V bezprostřední blízkosti rostou dvě staré lípy.
Ke kapli se dostaneme od hlavní silnice vedoucí z Jablunkova do Lomné, kde za benzínovou pumpou zabočíme doleva a po asfaltové cestě vedoucí mírně do kopce vystoupáme až ke kapli. Stavba je lokalizována vedle rodinného domu na kopci. Vstup do kaple je ze západní strany od cesty a přímo naproti němu se nachází těsně vedle sebe dvě památné lípy před nimiž je dřevěná lavička. Ke vstupu do kaple nevede žádná zpevněná cesta. Kaple je velmi strohá. Jedná se o jednoduchou budovu bez oken, se sedlovou střechou. Dveře jsou dřevěné, natřené na zeleno, střecha je pokrytá červeným plechem.
Lokalizace kapličky: https://mapy.cz/s/2c3HJ