BOHOSLUŽBY
NEDĚLE: 11.00 česky
Svátost smíření – půl hodiny před každou mší sv.
KAŽDÝ MĚSÍC
První pátek v měsíci – Mše sv. ke cti Nej. Srdce Ježíšova:
- v 15.30 Adorace NSO ( v zimním období v 14.30 hod.)
- v 16.00 Mše sv. ( v zimním období v 15.00 hod.)
BĚHEM ROKU
Postní doba: křížové cesty v neděli v 10.30 hod.
Květen: Májové pobožnosti – 30 min. před Mši sv.
Říjen: Růžencové pobožnosti – 30 min. před Mši sv.
POUTNÍ SLAVNOST KE CTI SV. CYRILA A METODĚJE – v červenci v den slavnosti sv. Cyrila a Metodě
HISTORIE KOSTELA
Nejstarší zpráva o dnešní Hrčavě pochází z roku 1645 v souvislosti se šancí Hertiawou, která patřila do pásma pevností, vybudovaných na ochranu před vpády z Uher. Prvním doloženým obyvatelem Hrčavy je Martin Palica, který se zde usadil kolem roku 1770. Při rozdělení Těšínska byla Hrčava v červnu 1921 prozatímně připojena k Československé republice a 20. června 1924 byla předána oficiálně s následným zaknihováním. Na Hrčavu v té době nevedla žádná cesta, vyjma cesty vedoucí z polského území ze sousední Javořinky, která zůstala součástí Polska. Na Hrčavě nebyla škola a po vytvoření nových hranic nemohli věřící chodit do kostela na Javořince.
Hrčavský kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v roce 1936 vedle staré cesty, která vedla do Javořinky, na vrcholu nad prudkým svahem. Slavnost posvěcení proběhla v neděli 5. července téhož roku, slavnostní mši sv. celebroval prelát Stanislav Weissmann.
Rázovitý dřevěný kostelík projektoval Karel Náhůnek, pozoruhodnou dřevěnou křtitelnici vyřezal místní rodák Ondřej Zogata. Kostel je postaven z pečlivě ohraněných trámů, presbytář je tříboký, stavbu završuje velmi strmá střecha s malou jehlancovou vížkou. Zajímavý je vstup do zákristie, přistavěné za presbytářem. Vstupuje se do ní rovnou za oltářem, dveřmi ukrytými pod závěsem.
Na malém hřbitůvku pod kostelem je mezi zdejšími rodáky pohřbena také Anna Hlavačová – babička známé herečky Jany Hlaváčové. Po 2. světové válce zde byla postavena rovněž fara, která však byla v nepříznivé politické situaci stavěna jako soukromá budova faráře p. Hanzlíka a po jeho smrti se dostala do rukou jeho příbuzných. Dodnes tedy slouží jako soukromý objekt.
Hrčava se stala vyhlášeným poutním místem pro věřící z širokého okolí včetně Slovenska a Polska. Pro poutníky byla v r. 1937 vystavěna studánka po vzoru lurdské jeskyně s kamenným oltářem.
R. 1942 byl pro válečné účely zabaven kostelní zvon ze zvonoviny a nahrazen ocelolitinovým zvonem z bývalé zvoničky ze školy v Bukovci. Teprve v r. 2005 byl díky sbírce hrčavských obyvatel vyroben Zvonařskou dílnou Tkadlec v Halenkově nový zvon jménem Cyril a Metoděj a vysvěcen 10. 12. 2005 biskupem mons. Františkem Lobkowiczem. Do zvonice byl zavěšen 2. 3. 2006.
V roce 2010 byla vybetonována zákristie kostela a také vybavena novým nábytkem. V roce 2011 byly vyměněné okapy na celém kostele a vchodové dveře do zákristie. V roce 2015 byl postaven polní oltář vedle kostela, u kterého se slouží slavnostní poutní mše sv.
V roce 2016, u příležitostí 80. výročí postavení a vysvěcení kostela, se udělalo generální rekonstrukci. Byly restaurovány všechny sochy. Od konce května do slavnosti sv. Cyrila a Metoděje se udělala nová střecha (původní eternit byl sundán), byla vytvořena nová nerezová makovice, do které byly uloženy pamětní dokumenty a mince z naší doby a také kříž, který zdobí věž kostela. Celková cena této rekonstrukce se vyšplhala na 1 100 000 Kč. Slavností mši sv. 5. 7. 2016 sloužil děkan Mons. Rudolf Sikora, který zároveň obnovený kostel posvětil.
5. 7. 2017 v den slavnosti posvětil místní farář P. Janusz Kiwak sochy věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, které byly vyřezány z iniciativy starosty obce Petra Stani.
Kaplička Panny Marie Lurdské na Hrčavě
Nachází se vzdušnou čarou asi 250 m západně od kostelíku ( je třeba jít cestou dolů na křižovatku, pak 70 m silnici doprava, po schodech vlevo sejít z cesty a asi 100 m jít dolů lesem. Místu, kde stojí lesní oltář se říká U Panenky ( Marie ).
Lurdská jeskyně vznikla za poněkud zvláštních okolností. Při stavbě kostelíku bylo nalámáno a dovezeno více kamene, než bylo skutečně třeba. Jeden ze členů výboru pro stavbu kostelíku, řídící učitel Smyček z Jablunkova a zároveň zemský poslanec, navrhl ze zbytku kamene postavit ve státním lese lurdskou jeskyni s lurdskou madonou.
Tak se i stalo. Lurdská jeskyně byla postavena, k ní přiveden zachycený pramen vody ve svahu nad jeskyní. Vysvěcení proběhlo přesně rok po vysvěcení kostela – 5. července l937 u příležitosti hrčavské poutě.
Náklady spojené s vybudováním lurdské jeskyně i se zachycením vody z pramene a jejím přivedením k jeskyni hradila Slezská Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě.
O vodě u jeskyně se říká, že je zázračná, že léčí oční neduhy, ať už vnitřním užitím nebo omýváním očí.
FOTOGALERIE